Labradorský retrívr
Druhové zařazení psa Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku Pes 56-57 cm, fena 54-56 cm
Hmotnost 25-34 kg
Země původu Skotsko
Doba vzniku plemene 18. století
Původní využití Lovecký pes
Základní charakteristika Lovecký pes, služební pes, polní závodník, společník
Druh srsti, speciální péče
Labradorský retrívr má krátkou a hustou srst, ne však zvlněnou nebo opeřenou, která je na dotek poněkud tvrdá, s počasí odolným podsrstím. Jeho srst je pro toto plemeno charakteristickým rysem. Zbarvení je zcela černé, žluté nebo játrově čokoládové. Žluté zbarvení je v rozsahu od světle krémové k liščí. Malé bílé skvrny na hrudi jsou povolené.
Základní charakteristické vlastnosti plemene
Labradorský retrívr je povahou veselý a velmi čilý a živý pes. Má vynikající čich, měkká ústa a je velice horlivým milovníkem vody. Je přizpůsobivým, oddaným a věrným společníkem. Je velmi inteligentní, horlivý a poslušný, se silnou vůlí vás potěšit. Je od přírody vlídný a přátelský, bez známek útočnosti nebo nepatřičné plachosti.
Celkový vzhled plemene
Labradorský retrívr je silně stavěný a aktivní pes, se širokou lebkou a širokou a hlubokou hrudí, se širokým a silným také zadečkem. Lebku má širokou, ostře řezanou, bez masitých lící. Stop je dobře definovaný. Nos má široký, s dobře otevřeným chřípím. Čenich je silnější. Oči má střední velikosti, hnědé nebo lískové, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu. Uši nemá velké, ani těžké, jsou svěšené, dobře přiléhající k hlavě a posazené spíše dozadu. Krk má statný, čistý, silný, mezi rameny dobře posazený. Záda má v úrovní horní linie těla. Hruď je dobře široká i hluboká. Ocas má výrazně vyznačený, u základu je velmi silný, směrem ke konečku se zužuje, je středně dlouhý, nezpeřený, ale kolem dokola hustě osrstěný krátkou, hustou a hojnou srstí, která mu dává kulatý zjev. Může být nošený vesele, ale neměl by být zatočený přes záda. Přední končetiny mají dobrou kostní strukturu, při pohledu ze strany nebo z profilu jsou od loktů k zemi rovné. Ramena má dlouhá a svažující. Zadní končetiny má dobře vyvinuté. Tlapky má okrouhlé, kompaktní, s dobře klenutými prsty a dobře vyvinutými polštářky. Chůze i pohyb jsou volné, kopírující zemi.
Fyzické vlastnosti, pohyb
Labradorský retrívr potřebuje mnoho pohybu, který byste mu měli v hojné míře dopřát. Tito psi také milují vodu, a velice rádi plavou.
Společenská charakteristika
Svému pánovi a celé své lidské rodině je oddaný, ke všem členům laskavý a pozorný, má snahu dělat svému majiteli radost a zavděčit se mu. Je to velmi společenský, přátelský pes, miluje společnost člověka. K cizím lidem je také přátelský a klidný, stejně jako k ostatním psům.
Výchova plemene
Labrador je velice dobře ovladatelný pes, a je vhodný i pro začátečníka. Jako u každého jiného plemene je však nutná výchova a minimálně základní výcvik poslušnosti. Od začátku byste měli vědět, co pes smí, a co ne, a na tom důsledně trvat. Při výcviku tohoto psa dosáhnete nejlepších výsledků pokud jej budete provádět formou hry. Výcvikem psa nesmíte přetěžovat, ze začátku postačí 2x – 3x denně po pěti minutách, na správném vykonání povelu však musíte trvat. Velmi důležitý je neustálý kontakt s lidmi.
Zajímavosti, původ
Předkem všech retrívrů je pravděpodobně novofoundlandský pes. Název retrívr však vznikl ještě dříve, než existovala plemena retrívrů. Byli to psi různých loveckých plemen, kteří měli za úkol najít a přinést ulovenou, především pernatou zvěř. Na New Foundlandu žily dva typy psů, velcí a silní novofoundlandští psi s dlouhou srstí, používaní také jako tažní a malí novofoundlandští psi, nazývaní též labradorští psi nebo novofoundlandští psi St. John´s. Menší psi měli krátkou srst a byli používáni rybáři k donášení ryb a postřelených mořských ptáků z vody. Při dohledávání postřelené zvěře si počínali tak výborně, že tato vlastnost vešla ve známost a velmi zaujala anglické lovce. Oba typy těchto psů začali postupně přicházet do Anglie od roku 1800. V roce 1885 dovoz psů náhle ustal, neboť na New Foundlandu byl vydán zákon, který prakticky zakazoval chov psů. V roce 1895 byl v Anglii vydán zákon o karanténě, a od té doby již nebyl možný žádný dovoz chovných psů z New Foundlandu do Anglie. Výsledkem bylo, že angličtí chovatelé byli nuceni začít se šlechtěním plemen a začly se tedy tvořit různé variety retrívrů. Název labradorský retrívr je používán již od roku 1839. Již ve druhé polovině 19. století lze hovořit o čistokrevném chovu, chovatelé si vedli přesné záznamy o svých chovech a zachovávali přísně čisté chovné linie. Kennel Club však až do roku 1916 připouštěl křížení mezi jednotlivými typy retrívrů, kříženci však byli zapisováni do zvláštního registru. V roce 1916 byl založen první Labrador-Club, byl vypracován standard a v roce 1920 tento klub uspořádal první Feld Trial pro čistokrevné labradory. Ačkoliv se ve vrzích objevovali i žlutá a hnědá štěňata, byli stále upřednostňováni černí psi. Toto se změnilo až po první světové válce, kdy byli vystavováni i žlutí psi, a později i hnědí. Dnes je labradorský retrívr velmi oblíbeným psem se širokým uplatněním.